|
|
Smlouva o akreditivu a smlouva o inkasu
Wagnerová, Markéta ; Liška, Petr (vedoucí práce) ; Elek, Štefan (oponent)
Smlouva o akreditivu a smlouva o inkasu Tato diplomová práce je zaměřena na dva významné platební instrumenty, a to akreditiv a inkaso. Jejím cílem je analýza akreditivu a inkasa, a to zejména přiblížení těchto platebních nástrojů, jejich použití a fungování v praxi a také poukázání na jejich výhody a nevýhody. V rámci zpracování byla využita jak česká, tak i mezinárodní právní úprava, související literatura a články, které se k danému tématu vztahují. Hlavním pramenem byl obchodní zákoník a unifikace obchodních zvyklostí ze strany Mezinárodní obchodní komory. Práce je rozdělena do pěti kapitol, které se dále dělí na několik podkapitol. Vzhledem k tomu, že obě smlouvy zakládají obchodní závazkový vztah mezi smluvními stranami dané smlouvy, je první kapitola věnována charakteristice závazkových vztahů podle občanského zákoníku a obchodních závazkových vztahů ve smyslu obchodního zákoníku. Zároveň jsou akreditiv a inkaso řazeny do kategorie bankovních obchodů, které jsou blíže vysvětleny v kapitole druhé. Vzhledem k tomu, že v obou případech je významnou smluvní stranou banka, je jí v této kapitole věnována pozornost. Následující dvě kapitoly jsou již věnovány jednotlivým smluvním typům, které jsou v nich konkrétně rozebrány. Třetí kapitola poskytuje přehled o tom, co je to akreditiv, jeho...
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Jančařík, Ondřej ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje institutu bezdůvodného obohacení s přesahem do obchodního práva. Zaměřuje se přitom na specifické aspekty působení tohoto institutu v obchodním právu. Zejména se jedná o problematiku promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení v obchodních vztazích ale i další speciální prvky výskytu bezdůvodného obohacení v obchodněprávních předpisech jako je otázka vrácení poskytnutého plnění při odstoupení od smlouvy, nároků z ochrany firmy a ochrany proti nekalé soutěži, nároků z průmyslového vlastnictví a směnečného, resp. šekového obohacení. Práce sice primárně vychází ze stávající úpravy, nicméně se přitom neomezuje ve zkoumání dané problematiky z pohledu rekodifikace soukromého práva. Práce analyzuje jednotlivá ustanovení příslušných právních předpisů obchodního práva, jejichž výklad je v teorii i praxi značně nejednotný, a pomocí jejich detailního rozboru za použití prvotně stanovených teoretických východisek se pokouší přinést vlastní návrhy řešení.
|
|
|
Započtení v obchodních závazkových vztazích
Jäger, Marek ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Marek, Karel (oponent) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
1 Abstrakt Přestože započtení představuje jeden z nejčastějších způsobů zániku závazků jinak než splněním, zabývá se jím současná odborná literatura jen v jeho dílčích projevech. Soustavné zpracování tohoto způsobu zániku závazků však chybí. Pokles pozornosti věnované zániku závazků započtením patrně přetrvává z doby, v níž započtení jako způsob zániku závazků cizí ústředně řízenému národnímu hospodářství ustoupilo do pozadí. Úvodní část se proto zabývá především podstatou započtení, dále jeho poměrem k zániku závazků splněním, jakož i místem započtení ve veřejném právu. Kapitola, která pojednává o podstatě započtení, se usiluje oprostit od jeho chápání prostřednictvím hospodářského významu tohoto způsobu zániku závazků a přiblížit se jeho právní podstatě. Tuto podstatu lze nahlížet jak pohledem dlužníka, který se započtením zprošťuje svého závazku, tak pohledem věřitele, který i bez souhlasu druhé strany závazkového právního vztahu a bez nutnosti uplatnit svou pohledávku u soudu nebo jiného orgánu dosahuje jejího náhradního uspokojení. Přitom obě strany vystupují současně jako dlužníci i věřitelé pohledávek, které mají započtením zaniknout. Právo přivodit jednostranným právním úkonem zánik závazků započtením představuje majetkovou hodnotu, jíž se má poskytovat ochrana a které strana, jíž přísluší, zásadně...
|
|
|
Smluvní volnost a její omezení v obchodních závazkových vztazích
Nedvěd, Filip ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
Každé právní odvětví v právním řádu České republiky upravuje společenské vztahy. Tato úprava slouží k ochraně zájmu a stanovení hodnot ve společnosti. Významnou roli v tomto procesu zastávají základní právní zásady toho daného odvětví. Nejinak je tomu i v právu soukromém. Zřejmě nejvýznamnější zásadou soukromého práva je zásada autonomie vůle subjektů. Jejím projevem v oblasti závazkového práva je pak zásada smluvní volnosti, která je hlavním tématem této práce. Zásada smluvní volnosti subjektů je zcela stěžejní zásadou pro fungování moderního závazkového práva, které upravuje vztahy, vznikající v tržním hospodářství. Cílem této práce je popsat zásadu smluvní svobody a její projevy v právních normách, upravujících závazkové vztahy. V neposlední řadě práce pojednává o omezení smluvní svobody, jelikož je zřejmé, že tato nemůže být uplatňována bez jistých korektivů. Klíčová slova: smluvní svoboda obchodní závazkové vztahy omezení smluvní svobody
|
|
|
Náhrada škody v obchodních závazkových vztazích. (Ne)možnost smluvní limitace škody v České republice v porovnání s Německem
Petrová, Veronika ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
in original language Účelem předkládané práce je důkladná analýza situace týkající se problematiky náhrady škody v obchodních závazkových vztazích v České republice a její porovnání s německou a evropskou právní úpravou. Cílem práce je ukázat, že v České republice je právně přípustná smluvní limitace rozsahu náhrady škody mezi podnikateli. V práci se pokouším ověřit hypotézu, jejíž přesná formulace je následující: "Právní kultura v České republice, zejména chování jednotlivých podnikatelských subjektů v obchodních závazkových vztazích, směřuje k umožnění smluvní limitace náhrady škody v obchodních závazkových vztazích."
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Keltner, Miloslav ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu Cílem této práce je podat rozbor institutu bezdůvodného obohacení s jeho přesahem do obchodního práva. V úvodu textu je shrnut dějinný vývoj bezdůvodného obohacení od starověké římskoprávní úpravy, přes Obecný zákonník rakouský (ABGB) a občanský zákoník z roku 1950, až po historii dodnes účinného kodexu, publikovaného pod č. 40/1964 Sb. V tomto historickém rozboru je poukázáno na určité paralely se současnou úpravou, či na vývoj konstrukčních prvků, které jsou dnes základem úpravy bezdůvodného obohacení. V další části práce se pak nachází rozbor aktuální úpravy bezdůvodného obohacení de lege lata, na niž pak navazuje stěžejní část této práce, která se přímo zabývá bezdůvodným obohacením v obchodním právu. Zde je nejprve analyzován pojem obchodních závazkových vztahů, po té vztah občanského a obchodního zákoníku a nakonec je shrnuta odborná diskuze, která se váže k bezdůvodnému obohacení v obchodním právu a návaznosti na tento souhrn je autorem prezentován vlastní názor na předmětnou problematiku a následně krátce zanalyzovány dopady, zejména do oblasti promlčecí doby. Závěrečnou kapitolu tvoří analýza změn úpravy v novém občanském zákoníku, publikovaném pod č. 98/2012 Sb. s účinností k 1.1.2014, s ohledem na institut bezdůvodného obohacení a zhodnocení dopadů...
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Gejdoš, Jakub ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na institut bezdůvodného obohacení specificky ve vztahu k oblasti obchodněprávních vztahů. Ačkoli základní zákonná úprava byla a je i po přijetí nových soukromoprávních kodexů i pro oblast obchodního práva obsažena v občanském zákoníku, práce se snaží zaměřit na některá specifika související právě s obchodními vztahy. Pro tyto účely se více či méně detailně zabývá i dalšími právními instituty, které jsou pro toto téma významné a úzce s ním souvisejí (např. promlčení práv na vydání bezdůvodného obohacení, dobrá víra právnických osob, neplatnost právních jednání apod.). Práce analyzuje právní předpisy upravující institut bezdůvodného obohacení pro oblast soukromoprávních vztahů, případně specificky pro vztahy obchodněprávní. Dále doplňuje zejména v oblastech, kde vlastní zákonná úprava není vyčerpávající, analýzu poměrně rozsáhlé relevantní judikatury (dostupné ovšem dosud pouze ve vztahu k předchozí právní úpravě), případně rozbor názorů odborné veřejnosti. Upozorňuje na některé rozpory v interpretaci jednotlivých zákonných ustanovení. S ohledem na nedávnou zásadní změnu ohniska soukromoprávní úpravy (nové soukromoprávní kodexy) se práce do značné míry věnuje i porovnání právního stavu podle úpravy účinné od 1.1.2014 a úpravy předchozí, která na základě přechodných...
|
|
|
Započtení v obchodních závazkových vztazích
Jäger, Marek ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Marek, Karel (oponent) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
1 Abstrakt Přestože započtení představuje jeden z nejčastějších způsobů zániku závazků jinak než splněním, zabývá se jím současná odborná literatura jen v jeho dílčích projevech. Soustavné zpracování tohoto způsobu zániku závazků však chybí. Pokles pozornosti věnované zániku závazků započtením patrně přetrvává z doby, v níž započtení jako způsob zániku závazků cizí ústředně řízenému národnímu hospodářství ustoupilo do pozadí. Úvodní část se proto zabývá především podstatou započtení, dále jeho poměrem k zániku závazků splněním, jakož i místem započtení ve veřejném právu. Kapitola, která pojednává o podstatě započtení, se usiluje oprostit od jeho chápání prostřednictvím hospodářského významu tohoto způsobu zániku závazků a přiblížit se jeho právní podstatě. Tuto podstatu lze nahlížet jak pohledem dlužníka, který se započtením zprošťuje svého závazku, tak pohledem věřitele, který i bez souhlasu druhé strany závazkového právního vztahu a bez nutnosti uplatnit svou pohledávku u soudu nebo jiného orgánu dosahuje jejího náhradního uspokojení. Přitom obě strany vystupují současně jako dlužníci i věřitelé pohledávek, které mají započtením zaniknout. Právo přivodit jednostranným právním úkonem zánik závazků započtením představuje majetkovou hodnotu, jíž se má poskytovat ochrana a které strana, jíž přísluší, zásadně...
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Jančařík, Ondřej ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje institutu bezdůvodného obohacení s přesahem do obchodního práva. Zaměřuje se přitom na specifické aspekty působení tohoto institutu v obchodním právu. Zejména se jedná o problematiku promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení v obchodních vztazích ale i další speciální prvky výskytu bezdůvodného obohacení v obchodněprávních předpisech jako je otázka vrácení poskytnutého plnění při odstoupení od smlouvy, nároků z ochrany firmy a ochrany proti nekalé soutěži, nároků z průmyslového vlastnictví a směnečného, resp. šekového obohacení. Práce sice primárně vychází ze stávající úpravy, nicméně se přitom neomezuje ve zkoumání dané problematiky z pohledu rekodifikace soukromého práva. Práce analyzuje jednotlivá ustanovení příslušných právních předpisů obchodního práva, jejichž výklad je v teorii i praxi značně nejednotný, a pomocí jejich detailního rozboru za použití prvotně stanovených teoretických východisek se pokouší přinést vlastní návrhy řešení.
|
|
|
Náhrada škody v obchodních závazkových vztazích. (Ne)možnost smluvní limitace škody v České republice v porovnání s Německem
Petrová, Veronika ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
in original language Účelem předkládané práce je důkladná analýza situace týkající se problematiky náhrady škody v obchodních závazkových vztazích v České republice a její porovnání s německou a evropskou právní úpravou. Cílem práce je ukázat, že v České republice je právně přípustná smluvní limitace rozsahu náhrady škody mezi podnikateli. V práci se pokouším ověřit hypotézu, jejíž přesná formulace je následující: "Právní kultura v České republice, zejména chování jednotlivých podnikatelských subjektů v obchodních závazkových vztazích, směřuje k umožnění smluvní limitace náhrady škody v obchodních závazkových vztazích."
|
host ::
RSS.